Právě teď je ten správný čas, abyste se pustili do romantického vylepšení chalupy, zestárlého rodičovského domu nebo zdi novostavby.
Zdá se to jednoduché. Zasadíte ke zdím domu sazenice ze zahrádkářské prodejny a dům se jakoby zázrakem ztratí pod hustou změtí výhonů a listů. Tento venkovský sen je však mnohem složitější. Pokud nevíte jak na to, potrvá roky, než se stane skutečností.
Právě teď je ten správný čas, abyste se do příprav pustili raketovým tempem. Ať už se chystáte zakrýt zestárlou fasádu starého rodičovského domu, dodat chalupě romantickou atmosféru, nebo přikrýt cihlovou zeď novostavby, na prvním roce záleží víc, než byste si mysleli. Je to boj s časem, při kterém drobnosti rozhodnou o tom, zda budete s výsledkem spokojeni o čtyři, sedm nebo patnáct let.
Pevné body na úchyt
Než se výhony vyšplhají ke střeše, zmocní tak, že mohou vážit stovky kilogramů. Někdy je smáčí mlha, jindy těžké kapky deště a pokud s nimi začne lomcovat větriště, malé přísavky mají co dělat, aby tuto tíhu udrželi bez újmy. V přírodě se chytají o skály a kmeny stromů, naše domy jsou ovšem jiné.
Ty, které na svých zdech nesou zateplovací plášť, jsou zcela mimo hru. Tenká omítka na výztužné síťce neunese takovou tíhu a bylo by jen otázkou času, kdy porost s sebou všechnu tuto parádu strhne. Bariéry však najdeme i na ostatních domečcích – většinou těch starších.
Venkovské zdi natírané vápnem nebo hlinkou odhalí svou zradu již po krátké době. Pod přísavkami se už při nejmenší zátěži začnou oddělovat ve vrstvách. Pokud je taková bariéra pouze na nízkém soklu, lze to překonat. Zdi vybělené až po samý vrch však bude třeba očistit až na podklad. Vápenný nátěr lze kartáčovat, otryskávat nebo seškrábat špachtlí. Pokud se očištěné zdi napustí hloubkovou penetrací duvilax VV, popínavky se na nich udrží spolehlivě.
Zvětralý pískovec nebo břizolit, které se trousí pod rukou, je třeba vyčistit proudem tlakové vody. Ta odebere uvolněná zrníčka a ponechá pouze to, co drží pevně pohromadě. Získáme tak jistotu, že svojí pevností obrůst unesou. Bezproblémové jsou všechny druhy neomítnutých tvárnic, ba i sruby a dřevěné obklady.
Co se skrývá pod hlínou?
Úzký pruh země v těsné blízkosti zdí obvykle neoplývá úrodnou zeminou. I po desítkách let se pod hlínou ukrývá nepořádek bývalého staveniště. Úlomky cihel, napadaná malta, boule břizolitu a kde-tady se najdou i rozbité láhve a kusy betonu, o kterých jste dosud netušili. To vše může brzdit novou výsadbu v rozmachu.
Za jediný víkend však můžete dát všechno do pořádku. Opřete-li se do motyky a rýče, hravě povyvážíte veškerou stavební sutinu do sběrného dvora. Obíjet překážející beton rozlitých základů nemá smysl, stačí, když si kritická místa poznačíte.
Teď už jen do překopané hlíny přimíchat štědrou dávku kompostu a odlehčit ji zahrádkářským substrátem, aby nová výsadba zakořenila co nejrychleji. Mnohým se osvědčily i nízké parkové obrubníky, které vytvoří pro budoucí výsadbu pevně ohraničený záhon. Netřeba je osazovat do lůžka, stačí je jen zasunout do rýhy v zemině.
Na každý metr jedna průsada
Jsou v množitelských kontejnerech a vždy zapěstovány tak, abyste je mohli vysazovat ve všech ročních obdobích. Po výsadbový materiál se vyplatí zajít do zahradnického centra, kde vidíte, co kupujete. Nezajímá vás výhon, který je přichycen k bambusové hůlce nad zemí.
Nejcennější je kořenový bal, který má být co největší. Pokud spatříte výpěstky v kontejnerech vysokých 20 centimetrů, právě to je ten správný materiál pro vás. Ležáky mají přednost před čerstvými výpěstky, obzvláště jsou-li překořeněny tak, že se vše dere drenážními otvory ven.
Na každý metr zdi patří jedna průsada, neexistuje žádné pravidlo, které by říkalo, zda má být 20 nebo 40 centimetrů od něj. Je však praktické, pokud se výhon dotýká zdi již od počátku. Někdy pomůže šikmá výsadba pod úhlem, jindy to všechno jde jaksi přirozeně a samo.
K rychlejšímu zakořenění pomůže, pokud kořenový bal jemně rozvinete. Kořínky tak budou směřovat ven a za nimi vyrazí změť nových, mladých vlásečnic.
Lepidlo namísto hřebíků
Kontakt se zdí zabrání tomu, aby se výhony plazily po zemi. Není však jednoduché vymyslet, jak tenkou hůlku přimět, aby se chytila zdi na přání. Obzvlášť pokud jde o břečťan, kterému to přichytávání trvá mnohem déle než paviniči. Řešení je ovšem jednoduché.
Žádné hřebíky, skoby či úchytky. Ale tavná lepící pistole a bavlněné proužky ze starého trička. Dva lepící body vám zajistí, že výhon bude držet na zdi, dokud se sám nepřiroste. Jak bude postupně hrubnout, sám odtrhne bavlněný proužek, který se ztratí kdesi na zemi v listí. Tato technika je šetrná, spolehlivá a levná.
Vzpřímené výhony rostou mnohem rychleji než ty, co leží na zemi. Je to pobídka, která se řídí zákony přírody. Není posláním pokrývat zemi, ale lézt vzhůru za sluncem. Rostlina proto „cítí“ a vydá ze sebe energii pro růst výhonů pouze tam, kde je přesvědčena, že dosáhne svého cíle.
Zalévání po kapkách
Bujně rostoucí popínavé dřeviny jsou nesmírně náročné na vodu. Tam, kde zdi ještě nedávno vlhly, vše je najednou suché. Pokud je však pod střechou srážkový stín, není pochyb, že právě nedostatek vody je důvodem, proč zelená fasáda neporoste, jak má. Bez vody to nepůjde a není v lidských silách nanosit tisíce krhel vody k jejich kořenům, než během dvou či tří let dosáhnou do hlubin země.
Pokud jste nikdy neslyšeli o kapénkové závlaze, tak byste se s ní měli co nejrychleji seznámit. Natáhnete segmenty hadic kolem domu, připojíte je k závlahovému automatu a ten se postará o to, aby rostlinky dostaly vláhu podle rozpisu. Na jaře a na podzim jednou za týden, v létě každý třetí den. Vždy v noci, aby stihli veškerou vláhu spotřebovat beze ztrát.
To je důležité nejen pro růst, ale také pro zrání letorostů před příchodem zimy. Protože pouze ty, které se ze zelených pružných proutků přeměnily na tvrdé hnědé dřevo překonají mrazy bez újmy. Drobná investice do závlahy vám může zajistit až roční náskok v růstu zelené fasády během prvních tří let.
Bez hnojení to nepůjde
Hnojení je jako stroj času. Pobízí útlé rostlinky, aby se rozvíjely, aby se staly nezávislými na vaší péči co nejdříve. První dva roky jsou rozhodující a právě hnojení může zajistit, že fasáda obroste v co nejkratším čase. Všechno nese ve znamení dusíku. Každý týden je třeba do polévání přidávat kristalon start, aby se zelená hmota měla z čeho tvořit. Co nový lístek ve svěží zeleni, to rychlejší tempo růstu. Více systémů pro kapénkovou závlahu lze doplnit automatickým dávkovačem hnojiva, který zajistí vše potřebné.
V srpnu se však taktika mění. Přichází kristalon podzim, díky kterému začnou letorosty vyzrávat. Zatímco jsme dosud všechno hnali do výšky, nyní se snažíme, aby vše co nejrychlejším tempem zestárlo. Protože čím vyspělejší výhony budou, tím lépe přezimují. K tomu je třeba i štědrou dávku vody, která toto postupování podpoří. Hnojení nám pomohlo nadběhnout až dva roky v prvních třech letech pěstování.
